Město Rakovník
MěstoRakovník

Ostatní informace

Odbor životního prostředí - ostatní informace

Povolení k odběru vody a k vypouštění odpadních vod

         V posledních dnech se v médiích objevily dosti kusé informace o zániku povolení k odběru podzemních či povrchových vod a k vypouštění odpadních vod a my bychom rádi uvedli tyto informace na pravou míru.

         Platnost povolení k odběru povrchových a podzemních vod a povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, která nabyla právní moci do 31. 12. 2001, zanikají nejpozději dnem 1. 1. 2008, pokud nezaniknou uplynutím doby, na kterou byla  povolena, je-li tato doba kratší. Jedinou výjimkou je povolení k odběrům podzemních vod ze zdrojů určených pro individuální zásobování domácností pitnou vodou.

         Povolení, která nabyla  právní moci po 1. 1.  2001 zůstávají i nadále v platnosti a to na dobu v nich stanovenou.

         Důležité je, kdo tedy vlastně má povolení k odběru podzemních vod ze zdroje určeného pro individuální zásobování domácnosti a je tudíž tou výše uvedenou výjimkou. Za prvé to jsou fyzické osoby, které vlastní studnu vybudovanou před 1. 1. 1955 a vodu z ní používají pro individuální potřebu domácnosti. Odběr vody z takovýchto zdrojů a s tímto způsobem využití se má za povolený i bez písemného dokladu.

Druhým případem jsou rovněž fyzické osoby, které vlastní studnu vybudovanou po 1. 1. 1955 a povolení k odběru podzemních vod obdrželi, popř. mohou doložit jeho vydání. Přičemž časové omezení platnosti takového povolení dosud nevypršelo. Zároveň však musí být splněna ona podmínka individuálního zásobování.

         Pokud ovšem nespadáte ani do jedné z uvedených kategorií, vztahuje se na Vás povinnost mít Váš odběr podzemní vody povolený příslušným vodoprávním úřadem.

         Pověřené obecní úřady povolující odběry a jiné nakládání s podzemními a povrchovými vodami pro potřeby jednotlivých občanů – fyzických osob (domácností) jsou na našem okrese čtyři: Městský úřad Rakovník, Městský úřad Nové Strašecí,Úřad městyse Křivoklát a Obecní úřad Jesenice.

         Všechna ostatní povolení k nakládání s vodami vydává Městský úřad Rakovník, odbor životního prostředí. Jedná se mimo jiné o povolení k odběrům podzemních a povrchových vod pro více domácností (např. pro bytovku, dvě chaty apod.), pro fyzické osoby podnikající (např. odběr vody pro živnostníky, soukromé zemědělce apod.) a pro právnické osoby a o povolení k vypouštění odpadních vod pro fyzické i právnické osoby.

         Prodloužit dosud platné povolení k nakládání s vodami lze pouze v případě, že nedošlo ke změně podmínek, za nichž bylo vydáno (tj. že se nezměnil účel, rozsah ani jiné podmínky či povinnosti původního povolení) a že návrh na takové prodloužení bude podán příslušnému úřadu nejpozději do 6 měsíců před uplynutím doby, na niž bylo povolení vydáno. V případě dosud platných povolení, která ze zákona zaniknou dnem 31. 12. 2007 je termín pro podání návrhu na prodloužení 30. 6. 2007.

Kompetence obcí na úseku životního prostředí

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád v platném znění  

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění (dále jen zákon)

§ 7, 8, 9 zákona (kácení dřevin, vedení ploch pro náhradní výsadbu, ukládání náhradní výsadby a následné péče o dřeviny), pozor vazba na § 8  prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění.

§ 7 – ochrana dřevin.

Odst.1 – Dřeviny (jsou tím míněny dřeviny rostoucí mimo les) jsou chráněny podle tohoto ustanovení před poškozováním a ničením, pokud se na ně nevztahuje ochrana přísnější (§ 46, a § 48) nebo ochrana podle zvláštních předpisů.

Odst.2 – Péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování je povinností vlastníků. Při výskytu nákazy dřevin epidemickými či jinými jejich vážnými chorobami, může orgán ochrany přírody uložit vlastníkům provedení nezbytných zásahů, včetně pokácení dřevin.

§ 8 – povolení ke kácení dřevin

Odst.1 – Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin.

Odst. 2 – Povolení není třeba ke kácení dřevin z důvodů pěstebních, to je za účelem obnovy porostů, a to z důvodů zdravotních nebo při výkonu oprávnění podle zvláštních předpisů. Kácení z těchto důvodů musí být oznámeno písemně nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody, který je může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin nebo rozsahu zvláštního oprávnění.

Odst.3 – Povolení není třeba ke kácení na pozemcích, které jsou ve vlastnictví fyzických osob, jestliže pozemky užívají a jde-li o stromy se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou. Tuto velikost, popřípadě jinou charakteristiku stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

Odst.4 – Povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě nebo bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení.

Odst.5 - Podrobnosti ochrany dřevin a podmínky povolování jejich kácení stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným předpisem (viz vyhláška č. 395/1992 Sb., v platném znění).

§ 9 odst.1 – orgán ochrany přírody může ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin. Současně může uložit následnou péči o dřeviny po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na dobu 5 let.

§ 9 odst.2 – Náhradní výsadbu lze uložit na pozemcích, které nejsou ve vlastnictví žadatele o kácení, jen s předchozím souhlasem jejich vlastníka. Obce vedou přehled pozemků vhodných pro náhradní výsadbu ve svém územním obvodu po předběžném projednání s jejich vlastníkem.

§ 63 přístup do krajiny

Obce vedou přehled o veřejně přístupných účelových komunikacích, stezkách a pěšinách v obvodu své působnosti.

§ 71 účast obcí (v řízeních ochrany přírody a krajiny)

§ 72 právo na informace v ochraně přírody a krajiny (týká se i obcí l. a 2. stupně).

§ 76 působnost obcí a pověřených obecních úřadů - odst.1) obecní úřady

a) povolují kácení dřevin a jsou oprávněny k pozastavení, omezení nebo zákazu kácení dřevin podle § 8, ukládají náhradní výsadbu.

§ 83  řízení ve věcech ochrany přírody a krajiny a § 84 změny a zrušení rozhodnutí.

 

Vyhláška č. 395/1992 Sb., v platném znění

§ 8 – ochrana dřevin a povolování jejich kácení (k § 8 odst. 3 a 5 zákona)

Odst. 1 – Poškozování a ničení dřevin rostoucích mimo les (§ 7 odst. 1 zákona) je nedovolený zásah, který způsobí podstatné a trvalé snížení jejich ekologických a estetických funkcí nebo bezprostředně či následně způsobí jejich odumření.

Odst. 2 – Povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les za předpokladu, že tyto nejsou významným krajinným prvkem (§ 3 písm. b) zákona) a jsou splněny ostatní podmínky stanovené zákonem a jinými právními předpisy, se podle § 8 odst. 3 zákona nevyžaduje pro stromy o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí nebo souvislé keřové porosty do celkové plochy 40m2.

Odst. 3 – Žádost o povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les podává vlastník pozemku či nájemce nebo jiný oprávněný uživatel se souhlasem vlastníka pozemku, na kterém dřeviny rostoucí mimo les rostou. Žádost musí obsahovat:

a)      jméno a adresu žadatele,

b)      doložení vlastnického práva, nelze-li je ověřit v katastru nemovitostí, či nájemního nebo uživatelského vztahu žadatele k pozemkům a k dřevinám rostoucím mimo les,

c)      specifikaci dřevin rostoucích mimo les, které mají být káceny, zejména jejich druh, počet, velikost plochy keřů včetně situačního zákresu,

d)      udání obvodu kmene stromu ve výšce 130 cm nad zemí,

e)      zdůvodnění žádosti.

Odst. 4 – Oznámení o kácení dřevin rostoucích mimolet (§ 8 odst.2 zákona) musí obsahovat stejné náležitosti jako žádost o povolení ke kácení podle odst. 3. vyhlášky.

Odst. 5 – Kácení dřevin rostoucích mimo les se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu. K tomu přihlíží orgán ochrany přírody při vydání povolení ke kácení dřevin (§ 8 odst.1 zákona).

 

Zákon č. 106/2005 Sb. o odpadech v platném znění

§ 4 písm. p) - Pro komunální odpady vznikající na území obce, které mají původ v činnosti fyzických osob, na něž se nevztahují povinnosti původce, se za původce považuje obec. Obec se stává původcem komunálních odpadů v okamžiku, kdy fyzická osoba odpady odloží na místě k tomu určeném, obec se současně stane vlastníkem těchto odpadů.

§ 16 - Povinnosti původců odpadu

§ 17 - Povinnosti a oprávnění obce a fyzických osob při nakládání s komunálním odpadem (samosprávní činnost).

§ 17 a) - Poplatek za komunální odpad  (samosprávní činnost),

§ 37 - Povinnosti při nakládání s autovraky (uvedeny povinnosti obecního úřadu),

§ 39 - Evidence a ohlašování odpadů

odst.1) - původci odpadů a oprávněné osoby, které nakládají s odpady, jsou povinny vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s odpady. Evidence se vede za každou samostatnou provozovnu a za každý druh odpadu samostatně. Způsob vedení evidence pro jednotlivé druhy odpadů stanoví prováděcí právní předpis.

odst. 2)  - Původci a oprávněné osoby v případě, že produkují nebo nakládají s více než 50 kg nebezpečných odpadů za kalendářní rok nebo s více než 50 tunami ostatních odpadů za kalendářní rok, jsou povinni zasílat každoročně do 15.února následujícího roku pravdivé a úplné hlášení o druzích, množství odpadů a způsobech nakládání s nimi a o původcích odpadů obecnímu úřadu s rozšířenou působností podle místa provozovny. Způsob ohlašování stanoví prováděcí právní předpis.

odst.6) – Obce a osoby oprávněné ke sběru nebo výkupu odpadů jsou povinny zasílat údaje o jimi užívaných shromažďovacích místech nebezpečných odpadů a sběrových místech a skladech odpadů obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle shromažďovacího nebo sběrového místa nebo místa skladu odpadů a to do 2 měsíců od zahájení nebo ukončení provozu shromažďovacího nebo sběrového místa nebo skladu odpadů nebo u shromažďovacích nebo sběrových míst nebo skladů ke dni účinnosti tohoto zákona již provozovaných do 6 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona. Rozsah a náležitosti údajů stanoví prováděcí právní předpis.

§ 44 - Plán odpadového hospodářství (samosprávní činnost). Zpracovávají jej původci odpadů, kteří produkují více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 tun ostatního odpadu. Obce, které k zabezpečení svých povinností při nakládání s komunálním odpadem vytvořily dobrovolný svazek obcí, mohou na základě písemné dohody zpracovat společný plán odpadového hospodářství původce odpadů.

§ 45 - Poplatky za uložení odpadů.

§ 66 odst. 1 - Pokutu do výše 300.000 Kč uloží obecní úřad fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která využívá systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem bez písemné smlouvy s touto obcí nebo která nemá zajištěno využití nebo odstraňování odpadů v souladu s tímto zákonem.

§ 69 - Obecní úřad uloží pokutu až do výše 20.000,- Kč fyzické osobě, která není podnikatelem a dopustí se přestupku tím, že se zbaví autovraku nebo umístí vozidlo vyřazené z registru vozidel v rozporu s tímto zákonem.

§ 80 - Obecní úřad

a) kontroluje, zda právnické a fyzické osoby oprávněné k podnikání využívají systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem pouze na základě písemné smlouvy s obcí a zda fyzická osoba, která není podnikatelem se zbavuje odpadu pouze v souladu s tímto zákonem,

b) ukládá právnickým a fyzickým osobám oprávněným k podnikání pokuty za porušení povinnosti podle § 66 odst.1, současně může stanovit opatření a lhůty pro zjednání nápravy samostatným rozhodnutím.

c) ukládá fyzickým osobám pokuty za přestupek uvedený v § 69 (autovraky), současně může stanovit opatření a lhůty pro zjednání nápravy samostatným rozhodnutím. (Dle § 37 odst.6 v případě, kdy je opuštěné vozidlo umístěno na pozemní komunikaci se postupuje v souladu se zvláštním právním předpisem - zákonem o pozemních komunikacích).

d) kontroluje, zda právnické a fyzické osoby oprávněné k podnikání mají zajištěno využití nebo odstranění odpadu v souladu s tímto zákonem,

e) kontroluje u provozovatele skládky placení poplatků za ukládání odpadů na skládky.

 

Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší v platném znění

§ 3 odst. - Povinnosti právnických a fyzických osob, zejména odst. 5 - obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit podmínky pro spalování rostlinných materiálů nebo jejich spalování zakázat, pokud zajistí jiný způsob pro jejich odstranění podle zvláštního právního předpisu.

§ 4 - Kategorie a zařazování zdrojů znečišťování ovzduší (obcí se týkají malé zdroje znečištění).

§ 6 - Přípustná úroveň znečištění ovzduší, odst. 5 -  obecní úřad může zpracovat pro své území místní program snižování emisí znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin s cílem zlepšení kvality ovzduší. Odst. 6 - obce v přenesené působnosti vydávají nařízením místní programy snižování emisí

§ 8 - Smogová situace, odst. 5 - obce jsou povinny v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší svým nařízením vydat regulační řád pro jejich území.

§ 12 - Povinnosti provozovatelů malých stacionárních zdrojů znečišťování.

§ 19 - Poplatky za znečišťování ovzduší (obecní úřad rozhoduje o výši poplatku za znečišťování ovzduší u malých zdrojů znečištění). Poplatky, jejichž výše nedosahuje 500,- Kč se nevyměří (odst.l), odst.6 - o výši poplatku provozovatelů malých stacionárních zdrojů rozhoduje a vybírá a vymáhá obecní úřad podle zvláštního právního předpisu. Obecní úřad vede evidenci zpoplatněných malých stacionárních zdrojů a evidenci o vyměřených poplatcích za znečišťování ovzduší. Výnosy poplatků jsou příjmem obce a musí být použity k ochraně životního prostředí. Odst. 9 roční výši poplatku za malý stacionární zdroj vyměří obecní úřady pevnou částkou v rozmezí uvedeném v příloze č. 1 k tomuto zákonu a to úměrně k velikosti stacionárního zdroje a době jeho provozu v poplatkovém období, případně podle druhu a spotřeby paliva. Vyměřování poplatku se týkají další odstavce tohoto paragrafu. Provozovatel malého zpoplatněného zdroje je povinen zaslat do 15. 2. po skončení poplatkového období podklady pro stanovení výše poplatku za běžný rok.

§ 20 - Oznamovací povinnosti

§ 36 - Zpřístupňování informací veřejnosti

§ 38 - Opatření ke zjednání nápravy

§ 40 sankce: odst. 4 (od 500 do 150.000,- Kč), odst. 8 (od 1.000,-Kč do 10.000,-Kč), odst.10 (od 500 do 150.000,-Kč) - pokuty ukládané obecním úřadem

§ 50 - Výkon státní správy – obecní úřad 1.

a) je dotčeným správním orgánem v územním, stavebním a kolaudačním řízení z hlediska ochrany ovzduší,

b) zpřístupňuje informace podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů

c) rozhoduje o vyměření poplatků za znečišťování ovzduší u malých stacionárních zdrojů    dle § 19, odst.6,

d) nařizuje odstranění závad u malých spalovacích zdrojů podle § 12 odst.1 písm.f), ukládá opatření k nápravě těchto závad podle § 38 odst. 1 a ukládá pokuty za nesplnění této uložené povinnosti,

e) může vypracovat místní program ke zlepšení kvality ovzduší,

f) může vypracovat místní program snižování emisí znečišťujících látek podle § 6 odst.5,

g) vyhlašuje signál upozornění, signál regulace k omezování emisí ze stacionárních zdrojů, které nepodléhají regulaci podle § 8 odst.3 a k omezení provozu mobilních zdrojů znečišťování, pokud jde o zvláště velké, velké a střední stacionární zdroje, informuje o porušení povinností inspekci,

h) vede evidenci malých stacionárních zdrojů, u nichž tento zákon stanoví ohlašovací povinnost a poskytuje údaje z této evidence ministerstvu,

i) vydává povolení pro činnost, kde to stanoví zvláštní právní předpis, při kterých vznikají emise těkavých organických látek a které odpovídají kategoriím ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Pro tyto látky může stanovit fugitivní emisní limit v závislosti na kvalitě ovzduší v daném místě,

 

2. obecní úřad kontroluje

a) dodržování povinností provozovateli malých stacionárních zdrojů podle § 12 a § 19 odst. 16 za nedodržení povinnosti jim ukládá pokuty a nápravná opatření a rozhoduje o zastavení nebo omezení provozu těchto zdrojů

b) dodržování přípustné tmavosti kouře a přípustné míry obtěžování zápachem u provozovatelů malých stacionárních zdrojů,

c) účinnost spalování, měření, množství a rozsah vypouštěných látek u malých spalovacích zdrojů podle § 12 odst. 1 písm. f, touto činností může pověřit odborně způsobilé právnické nebo fyzické osoby podle zvláštního právního předpisu

d) dodržování povinnosti podle § 3 odst.5 a za jejich porušení ukládá pokuty.

 

3. obec může obecně závaznou vyhláškou

a) stanovit podmínky spalování suchých rostlinných materiálů podle § 3 odst. 5 nebo toto spalování zakázat, při stanovení podmínek obec přihlíží zejména ke klimatickým podmínkám, stavu ovzduší ve svém územním obvodu, vegetačnímu období a hustotě zástavby,

b) zakázat některé druhy paliv pro malé spalovací zdroje znečišťování, seznam těchto paliv je uveden v příloze č. 11 k tomuto zákonu,

c) v oblasti opatření proti světelnému znečištění regulovat promítání světelných reklam a efektů na oblohu.

       

§ 1  nové pachové vyhlášky č. 362/2006 Sb.,  řeší přípustnou míru obtěžování zápachem a její překročení. Překročení přípustné míry obtěžování zápachem se posuzuje na základě písemné stížnosti 20 osob bydlících nebo pracujících v oblasti, ve které k obtěžování zápachem dochází. Přípustná míra obtěžování zápachem je překročena vždy pokud si stěžuje více než 20 osob a současně u provozovatele stacionárního zdroje je prokázáno porušení povinnosti podle zákona o ochraně ovzduší, které překročení přípustné míry obtěžování zápachem způsobilo, malé zdroje – řeší příslušné obecní úřady, střední, velké a zvláště velké zdroje řeší Česká inspekce životního prostředí Praha 7.

 

Příloha zákona č. 1, B. II Sazby poplatků za malé zdroje znečištění

Příloha zákona č. 2 Obsah národního, krajského a místního programu snižování emisí

Příloha č. 3  Rozsah a způsob vypracování programu ke zlepšení kvality ovzduší

Příloha č. 11 Seznam paliv pro obyvatelstvo, jejichž spalování v malých spalovacích zdrojích znečišťování může obec obecně závaznou vyhláškou zakázat (hnědé uhlí energetické, lignit, uhelné kaly, proplástky).

 

Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon v platném znění

§ 105 odst. 1 - Obecní úřady

Upravují, omezují, popřípadě zakazují podle § 6 odst. 4 tohoto zákona  obecné nakládání s povrchovými vodami, nejde-li o vodní toky tvořící státní hranici. Dle § 6 odst.4 vodoprávní úřad může obecné nakládání s povrchovými vodami bez náhrady upravit, omezit, popřípadě zakázat, vyžaduje-li to veřejný zájem, zejména dochází-li přitom k porušování povinností podle odst.3 (Při obecném nakládání s povrchovými vodami se nesmí ohrožovat jakost nebo zdravotní nezávadnost vod, narušovat přírodní prostředí, zhoršovat odtokové poměry, poškozovat břehy, vodní díla a zařízení, zařízení pro chov ryb a porušovat práva a právem chráněné zájmy.) nebo z důvodu bezpečnosti osob. Působnost jiných správních úřadů ke stanovení podmínek k užívání těchto vod není tímto zákonem dotčena.

Hlava IX - Ochrana před povodněmi

§ 71 odst.3, písm.a) – povodňové plány obcí

§ 71 odst.7 – u povodňových plánů pozemků a staveb potvrzuje soulad povodňový orgán obce.

§ 72 povodňové prohlídky - provádějí povodňové orgány podle povodňových plánů. Povodňové orgány mohou na základě povodňové prohlídky vyzvat vlastníky pozemků, staveb a zařízení v záplavovém území k odstranění předmětů a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže po toku. Pokud tito vlastníci výzvy ve stanovené lhůtě neuposlechnou, uloží takovou povinnost rozhodnutím.

§ 73 odst. 2 - hlásná povodňová služba zabezpečuje informace povodňovým orgánům pro varování obyvatelstva v místě očekávané povodně a místech ležících níže na vodním toku, informuje povodňové orgány a účastníky ochrany před povodněmi o vývoji povodňové situace a předává zprávy a hlášení potřebná k jejímu vyhodnocování a k řízení opatření na ochranu před povodněmi. Hlásnou povodňovou službu organizují povodňové orgány obcí a povodňové orgány pro správní obvody obcí s rozšířenou působností a podílejí se na ní ostatní účastníci ochrany před povodněmi. K zabezpečení povodňové služby organizují povodňové orgány obcí v případě potřeby hlídkovou službu.

§ 75 odst. 3 – Povodňové zabezpečovací práce zajišťují správci vodních toků na vodních tocích a vlastníci dotčených objektů, případně další subjekty podle povodňových plánů nebo na příkaz povodňových orgánů (včetně obcí).

§ 76 odst. 1 – dokumentace a vyhodnocení povodní - zejména záznamy v povodňové knize, průběžný záznam vodních stavů a orientačních hodnot rychlostí a průtoků, průběžný záznam  údajů o provozu vodních děl ovlivňujících průběh povodně, označování nejvýše dosažené hladiny vody, zaměřování a zakreslování záplavy, monitorování kvality vody a možných zdrojů znečištění, fotografické snímky a filmové záznamy, účelový terénní průzkum a šetření.

Odst. 2 – povodňové orgány obcí a ORP a účastníci ochrany před povodněmi, jimž je to zákonem uloženo, zpracovávají zprávu o povodni, při které byla vyhlášena povodňová aktivita, došlo k povodňovým škodám nebo byly prováděny povodňové zabezpečovací a záchranné práce. Povodňové orgány provádějí vyhodnocení povodně, které obsahuje rozbor příčin a průběhu povodně, popis a posouzení účinnosti provedených opatření, věcný rozsah a odborný odhad výše povodňových škod a návrh opatření na odstranění následků povodně. Zprávu zpracují do jednoho měsíce po ukončení povodně, v případě potřeby rozsáhlejších  dokumentačních prací se provede doplňkové vyhodnocení do šesti měsíců po ukončení povodně.

Odst. 4 – zprávy o povodni jsou předávány k využití vyššímu povodňovému orgánu (tj. obce jej zasílají obci s rozšířenou působností.

§ 77 - Povodňové orgány

Odst. 1 - řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány (řídí se přitom povodňovými plány),

Odst. 2 – v období mimo povodeň jsou povodňovými orány (mimo jiné) orgány obcí,

Odst. 3 – po dobu povodně jsou povodňovými orgány povodňové komise obcí,

Odst. 4 – povodňové orgány (včetně obcí) mohou v době povodně činit opatření a vydávat příkazy k zabezpečení řízení ochrany před povodněmi, v odůvodněných případech i nad rámec platných povodňových plánů s tím, že v takovém případě musí neprodleně uvědomit dotčené osoby. Tyto příkazy nejsou rozhodnutími podle správního řádu.

§ 78 - Povodňové orgány obcí

1)      Obecní rada může k plnění úkolů při ochraně před povodněmi, je-li v jejich územních obvodech možnost povodní, zřídit povodňovou komisi, jinak tuto činnost zajišťuje rada. Další členy komise jmenuje z členů obecního zastupitelstva a z fyzických a právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi.

2)      Povodňové orgány obcí ve svých územních obvodech v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi:

a) potvrzují soulad věcné a grafické části povodňových plánů vlastníků (uživatelů pozemků a staveb, pokud se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodně (§ 71, odst. 4) s povodňovým plánem obce.

b)zpracovávají povodňový plán obce a předkládají jej k odbornému stanovisku správci povodí,

      c) provádějí povodňové prohlídky,

d) zajišťují pracovní síly a věcné prostředky na provádění záchranných akcí a zabezpečení náhradních funkcí v území,

      e) prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánů

f) organizují a zabezpečují hlásnou povodňovou službu a hlídkovou službu, zabezpečují varování právnických a fyzických osob v územním obvodu obce s využitím jednotného systému varování,

g) informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány sousedících obcí a povodňový orgán obce s rozšířenou působností,

      h) vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní aktivity,

i) organizují, řídí, koordinují a ukládají opatření na ochranu před povodněmi podle povodňových plánů a v případě potřeby vyžadují od orgánů, právnických a fyzických osob osobní a věcnou pomoc,

j) zabezpečují evakuaci a návrat, dočasné ubytování a stravování evakuovaných občanů, zajišťují další záchranné práce,

k) zajišťují v době povodně nutnou hygienickou a zdravotnickou péči, organizují náhradní zásobování, dopravu a další povodní narušené funkce v území,

l) provádějí prohlídky po povodni. Zjišťují rozsah a výši povodňových škod, zjišťují účelnost provedených opatření a podávají zprávu o povodni povodňovému orgánu obce s rozšířenou působností,

      m) vedou záznamy v povodňové knize.

 

Ustanovení čl. II až V zákona č. 20/2004 Sb. čl.II

Odst. 2) - Platnost povolení k odběru povrchových a podzemních vod, s výjimkou povolení k odběru podzemních vod ze zdrojů určených pro individuální zásobování domácností pitnou vodou, a platnost povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, která nabyla právní moci do 31.12.2001, zaniká nejpozději dnem 1.lednem 2008, pokud nezanikne uplynutí doby, na kterou byla udělena, je-li tato doba kratší . V případě, že  doba, na kterou byla tato rozhodnutí udělena, uplynula před dnem účinnosti tohoto zákona, prodlužuje se jejich platnost do 31.12.2004. Ustanovení § 9 odst.4 vodního zákona tímto bodem není dotčeno. (Dobu platnosti povolení k nakládání s vodami lze k návrhu oprávněného prodloužit, pokud se nezměnily podmínky, za kterých bylo povolení uděleno).

Odst.6) - Obce, jejichž současně zastavěné území je zdrojem znečištění o velikosti nad 2000 ekvivalentních obyvatel, nebo ty, které této velikosti dosáhnou do 31.12.2010, jsou povinny nejpozději do 31.12.2010 zajistit odkanalizování a čištění jejich odpadních vod na úroveň stanovenou nařízením vlády vydaným podle §38 odst.5 vodního zákona.

 

Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích v platném znění

§ 3 odst.8) – Obecní úřad může v přenesené působnosti rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné. 

§ 22 – Povinnost veřejné služby provozovatele vodovodu a kanalizace

Odst. 1) - Veřejnou službou se pro účely tohoto zákona rozumí činnost provozovatele v oboru zásobování vodou a odvádění odpadních vod, která:

a)      přesahuje zajišťování běžných služeb podle tohoto zákona a není smluvně zajištěna, zejména činnost při ohrožení veřejného zdraví, majetku a veřejného pořádku, nebo

b)      vznikla ztrátou schopnosti stávajícího provozovatele zajišťovat dodávku vody nebo odvádění odpadních vod podle tohoto zákona.

Odst.2) - Povinnost veřejné služby lze uložit provozovateli, který má k jejímu zajištění vytvořeny potřebné podmínky, tato povinnost vzniká rozhodnutím příslušného orgánu veřejné správy (§ 26 obecní úřady a § 28 krajské úřady). Rozhodnutí se vydává na dobu určitou, nejdéle však na 6 měsíců. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

Odst.3) prokázané náklady vzniklé provozovateli, kterému byla rozhodnutím příslušného orgánu veřejné správy uložena povinnost veřejné služby, hradí tento orgán veřejné správy.

§ 26 odst.

 1) obce v samostatné působnosti

a)      dbají o rozvoj vodovodů a kanalizací, odpovídající potřebám obce, zajištěním jeho zapracování do závazné části územně plánovací dokumentace obce v souladu s plánem rozvoje vodovodů a kanalizací,

b)      vydávají obecně závazné vyhlášky ve věcech stanovených tímto zákonem dle § 9 odst.11 (obec může v samostatné působnosti vydat obecně závaznou vyhlášku, kterou upraví způsob náhradního zásobování vodou a náhradního odvádění odpadních vod podle místních podmínek) a dle  § 20 odst.4 (vodné a stočné se hradí v jednosložkové formě, pokud obec nestanoví obecně závaznou vyhláškou vydanou v samostatné působnosti úhradu vodného a stočného ve dvousložkové formě, včetně druhu stanovení pevné složky. O úhradě vodného a stočného ve dvousložkové formě včetně druhu stanovení pevné složky může také rozhodnout nejvyšší orgán právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací a ve které výkon hlasovacích práv nejméně ve dvoutřetinové většině drží obce).

3)      obecní úřady v přenesené působnosti rozhodují:

a)      o povinnosti veřejné služby podle § 22 na území obce, pokud obec není provozovatelem,

b)      o uložení povinnosti připojit se na kanalizaci podle § 3 odst.8.

 

Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění.

§ 73 odst.2 – Obecní úřady plní specifické povinnosti na úseku ochrany včel při používání přípravků podle § 51 odst. 4, 8  a 9. )

§ 51 odst.4 – Vlastník pozemku nebo uživatel, který na pozemku hodlá používat přípravky  je povinen s dostatečným předstihem před aplikací projednat opatření k ochraně včel (dle odst.10) s chovateli včel, jejichž stanoviště je v dosahu do 5 km od hranic pozemku, na němž má být aplikace provedena (dále jen dotčení chovatelé včel) a s místně příslušným obecním úřadem

§ 51 odst. 8 – Pro zabezpečení ochrany včel v souladu s odst. 1 písm. a) a s opatřeními podle odst. 10 jsou chovatelé včel povinni oznámit místně příslušnému obecnímu úřadu údaje týkající se stanovišť včelstev a hromadného letu včel. Obecní úřad poskytne na vyžádání tyto údaje ošetřovatelům porostů (odst.1) a uživatelům pozemků (odst.4)

§ 51 odst.9 – Letecká aplikace přípravků zvlášť  nebezpečných pro včely se zakazuje. Letecká aplikace jiných přípravků a látek, které účinkují na hmyz, musí být ošetřovatelem porostu nebo jinou osobou určenou uživatelem pozemku oznámena písemně obecnímu úřadu, v jehož správním obvodu má být provedena, a to nejpozději do 48 hodin před začátkem jejího provedení. Obecní úřad vyhlásí počátek letecké aplikace přípravků způsobem v místě obvyklým.

 

Zákon č. 166/1999 Sb., veterinární zákon (v platném znění)

§ 46 obec 

a)      schvaluje místa, na nichž lze konat trhy určené k prodeji zvířat a živočišných produktů (tržnice a tržiště), a po určení veterinárních podmínek ( § 9 odst .2) místa, na nichž lze konat svody zvířat a povoluje  konání těchto svodů a trhů. Dle § 9 odst.2 je pořadatel svodu zvířat povinen požádat obec o povolení konání svodu zvířat. Před podáním této žádosti je povinen vyžádat si od příslušného orgánu veterinární správy veterinární podmínky, pro konání svodu zvířat a je povinen zajistit jejich dodržování,

b)      vydává na návrh krajské veterinární správy nařízení obce o nařízení mimořádných veterinárních opatření, ruší tato nařízení a dozírá na jejich plnění,

c)      sama nebo ve spolupráci s jinou obcí nebo jinou osobou může zřídit a provozovat  útulek pro zvířata odchycená podle § 42 odst.1,

d)      hradí náklady spojené s odchytem a karanténováním odchyceného zvířete podle § 42, není – jeho chovatel znám.

§ 40 odst. 3 - není- li znám chovatel, má ohlašovací povinnost podle odst. 1 písm.a) ten, komu náleží nebo kdo spravuje místo nálezu kadáveru. V tomto případě hradí náklady neškodného odstranění kadáveru obec. Dle § 40, odst.1) je povinnost neprodleně hlásit výskyt vedlejších živočišných produktů osobě, která provádí jejich shromažďování (sběr) a přepravu (svoz).

 

Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání v platném znění

§ 8 odst. 3, písm.b)  – pořadatel veřejného vystoupení nebo svodu zvířat je povinen si vyžádat souhlas pořádáním veřejného vystoupení nebo svodu zvířat od orgánu místně příslušné obce. 

§ 24 obec

1)      může zřizovat, provozovat a rušit útulky pro zvířata

2)      může obecně závaznou vyhláškou upravit pravidla pro pohyb psů na veřejném prostranství a vymezit prostory pro volné pobíhání psů.

 

Zákon č. 123/1198 Sb., o právu na informace o životním prostředí v platném znění

Povinnými subjekty pro zpřístupňování informací jsou, mimo jiné, dle § 2 písm. b), správní úřady a jiné organizační složky státu a orgány územních samosprávných celků. Jedná se o pasivní i aktivní (§ 10a) zpřístupňování informací o životním prostředí a to v jakékoli technicky proveditelné podobě. Odepření požadovaných informací probíhá v režimu správního řízení. 

Dle § 13 odst.2 jsou obce povinny v rámci samostatné působnosti podporovat environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu vycházející z principů udržitelného rozvoje zajišťované prostřednictvím státních i nestátních organizací.

Dle § 13, odst. 7 orgány veřejné správy s výjimkou organizačních složek státu mohou k podpoře environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty zřizovat vlastní fondy.

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí  (tzv.EIA) v platném znění

§ 23 odst. 1) příslušný úřad, dotčené správní úřady a dotčené územní samosprávné celky jsou povinny dokumenty zpracované v rámci posuzování podle tohoto zákona zpřístupnit podle zvláštních právních předpisů. 

§ 23 odst. 9) místně příslušná jednotka občanského sdružení nebo obecně prospěšné společnosti, jejímž předmětem činnosti je ochrana veřejných zájmů chráněných podle zvláštních předpisů (občanské sdružení) a  obec dotčená tímto záměrem se stává účastníkem navazujících řízení podle zvláštních právních předpisů pokud:

a)      podala ve lhůtách stanovených tímto zákonem písemné vyjádření k oznámení, dokumentaci nebo posudku

b)      příslušný úřad ve svém stanovisku podle § 10 odst.1 uvedl, že toto vyjádření zcela nebo zčásti do svého stanoviska zahrnul, a 

c)      správní úřad rozhodující v navazujícím řízení nerozhodl, že veřejné zájmy, které občanské sdružení hájí, nejsou navazujícím řízení dotčeny.

 

Zákon č. 59/20006 Sb. o prevenci závažných havárií

§ 22 odst.2 - Krajský úřad zasílá návrh bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy a vnějšího havarijního plánu nebo jejich aktualizaci k vyjádření dotčeným orgánům veřejné správy a dotčeným obcím. Obec oznamuje veřejnosti způsobem v místě obvyklým do 15 dnů ode dne obdržení návrhů bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy a vnějšího havarijního plánu nebo jejich aktualizace, kdy a kde lze do návrhů bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy, vnějšího havarijního plánu nebo jejich aktualizace nahlížet, činit si výpisy, opisy, popřípadě kopie. 

§ 24 odst. 1 – Vyjádření veřejnosti a své vyjádření k návrhu bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy  a vnějšího havarijního plánu nebo jejich aktualizace doručí obec krajskému úřadu do 15 dnů po uplynutí lhůty stanovené v § 22 odst. 2.

§ 26 odst. 1) – Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, v jejichž objektu nebo zařízení došlo k závažné havárii, je povinna tuto skutečnost bezodkladně ohlásit příslušnému krajskému úřadu, dotčeným orgánům veřejné správy podle zvláštního právního předpisu a dotčeným obcím

Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci v platném znění

§ 8 odst. 2 – Obec vyvěsí informaci o tom, kdy a kde lze do žádosti nahlížet, pořizovat si z ní výpisy, opisy, popřípadě kopie. Úřad a obec tyto informace vyvěsí na portálu veřejné správy a na svých úředních deskách na dobu 30 dnů. V této lhůtě může každý zaslat úřadu své vyjádření k žádosti. V pochybnostech se za den zahájení řízení považuje den, v němž úřad zveřejnil žádost na portálu veřejné správy. 

Zákon č. 128/200 Sb., o obcích v platném znění

§ 2 - Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, při plnění svých úkolů též chrání veřejný zájem (např. dle § 58 odst.1 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění je ochrana přírody a krajiny veřejným zájmem). 

§ 58 odst.2) - Obec může uložit pokutu až do výše 200.000,- Kč právnické osobě a fyzické osobě, která je podnikatelem, která neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní, tak, že naruší vzhled obce

§ 58 odst. 3) - Obec může uložit pokutu až do výše 200.000,- Kč právnické osobě a fyzické osobě, která je podnikatelem.

§ 58 odst. 4) - Obec může uložit pokutu až do výše 200.000,- Kč právnické osobě a fyzické osobě, která je podnikatelem, která porušila povinnost stanovenou právním předpisem obce.

Pověřené obecní úřady

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění

§ 76 odst. 2 - pověřené obecní úřady 

Písm. a) – vydávají závazná stanoviska do registrovaných krajinných prvků (§ 4 odst.2) a registrují významné krajinné prvky.

Písm. b) – vyhlašují památné stromy a jejich ochranná pásma, zajišťují jejich ochranu, případně ruší jejich ochranu (§ 46).

Písm. c) – podílejí se na vytvoření ústředního seznamu ochrany přírody pro svůj správní obvod (§ 42 a 47),

Písm. d) – vydávají souhlas ke zřizování nebo rušení cest (§ 63 odst.1).

Odst. 3 – Působnost pověřených obecních úřadů se nevztahuje na území národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních památek a jejich ochranných pásem.

 

Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách v platném znění

§ 105 odst.2 – pověřené obecní úřady 

Odst. a) – povolují pro potřeby jednotlivých občanů (domácností) odběr a jiné nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, s výjimkou vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, a zřizování, změny a odstraňování vodních děl, která s tímto odběrem nebo nakládáním souvisejí,

Odst. b) – rozhodují v případech, kdy jim přísluší povolovat vodní dílo, též o ostatních vodohospodářských záležitostech týkajících se tohoto vodního díla,

Odst. c) – vydávají souhlas podle § 17 odst.1 písm.c), d) a e) ke stavbám jednotlivých obytných budov a k terénním úpravám v záplavových územích neovlivňujícím odtokové poměry,

Odst. d) – vyjadřují se podle § 18 tohoto zákona v případech, v nichž jsou příslušné k udělení povolení nebo souhlasu.

Upozornění: povolování staveb má vazbu na stavební zákon (od 1.1.2007 zákon č. 183/2006 Sb.).

 

Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu 

§ 14 pověřené úřady

a)      ukládají podle § 2 odst. 3 změnu kultury zemědělské půdy na pozemcích o výměře do 1 ha,

b)      ukládají podle § 3 odst.3 odstranění závad zjištěných při dozorové a kontrolní činnosti,

c)      vydávají podle § 11 odst. 2 rozhodnutí o odvodech za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu a povolují podle § 12 odst.1 odklad lhůty k úhradě těchto odvodů,

d)      ukládají podle § 20 pokuty.

SENIOR EXPRES
služba radnice pro občany města Rakovník

logo

logo

Portál krizového řízení