Aktuality - Rabasova galerie

Požadavek na rozšíření současné Rabasovy galerie v Rakovníku, která je majetkem Středočeského kraje, stejně jako pozemek určený k zastavění, vzešel ze stále se zvyšujících nároků na provoz galerie a z nutnosti zlepšit návštěvnické podmínky. Návštěvníci galerie a koncertů v bývalé synagoze dobře vědí, že galerie postrádá nutné zázemí – kapacitně vyhovující sociální zařízení, shromažďovací prostor pro návštěvníky a šatnu. Ani schodiště do patra není pohodlné a galerie nesplňuje požadavky na bezbariérovost. Tolik z pohledu návštěvníka. Ale to není vše. Samotné galerii nevyhovují stísněné provozní prostory, potřebuje kvalitní depozitář, i prostor pro konání výuky, přednášek či tvůrčích dílen.

Navržená přístavba má tyto nedostatky napravit. To ovšem vyžaduje potřebný prostor. V západní, zděné části, mají být, krom nových provozních prostor, pohodlné schody, výtah, šatna, pokladna a výuková místnost v nejvyšším patře přístavby.  Prosklená část bude obsahovat kvalitní sociální zařízení, umožní vstup veřejnosti do podzemních prostor galerie (dosud nepřístupných) a tím rozšíření výstavních prostor, ale i pohodlný přístup do patra historické budovy. Současně zde bude prostor pro shromáždění návštěvníků koncertů a jiných společenských akcí, sloužící i jako další výstavní plocha. Bezbariérovost budovy je samozřejmostí. Prosklená budova je rozčleněna tak, aby konstrukce co nejméně zakrývaly historickou fasádu galerie.  Sousední synagoga nebude stavbou dotčena.  

Vzhled přístavby Rabasovy galerie není okamžitým nápadem architekta, ale výsledkem dlouhého vývoje.  První návrh, obsahující prosklenou část před historickou budovou, byl zpracován již v roce 2007. Toto řešení bylo požadavkem Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště středních Čech, který jím podmínil možnost výstavby provozní budovy galerie. Prosklená stěna i střecha jsou voleny proto, aby byl v maximální možné míře zachován pohled na historickou budovu, včetně jejího severozápadního nároží.  

Vzhled navržené stavby se však dále vyvíjel, a to jak skleněná hala, tak i navazující zděná část. Ta měla být původně zakryta valbovou střechou, ale rostoucí nároky na provozní prostory vedly k nezbytným objemovým změnám. Při splnění požadavků na provoz už nelze použít šikmou střechu s valbami, která by nutně výškově výrazně překročila výšku okolních budov, galerii nevyjímaje, což je, z pohledu památkové péče, zcela nepřijatelné.  Vzhled skleněné budovy se proměňoval, až se obloukem vrátil k původnímu návrhu z roku 2017. Noví zpracovatelé projektové dokumentace nabízeli levnější řešení, se svisle orientovanými okny s meziokenními příčkami. Tato varianta však zcela popírala původní požadavek na maximální průhlednost stěny přístavby.  Současná podoba návrhu přístavby je tak výsledkem řady jednání a změn.  V úvahu je nutno vzít i skutečnost, že prostor před galerií byl historicky zastavěným pozemkem až do začátku 20. století.

Novostavba v historickém prostředí je vždy předmětem diskuzí. Ale nežli stavbu zavrhneme, bylo by dobře znát důvod její výstavby, co vše má splňovat, jak pomůže a co vedlo autora, stavebníka i zainteresované orgány právě k této její podobě, tvaru, materiálům.  A podívat se do jiných měst, jak fungují novostavby v jejich centrech. Podívat se na zdařilé, i na ty, co se nepovedly. A pak teprve posuzovat tento projekt. 

Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze tímto způsobem k novostavbě v Rakovníku přistoupil – posoudil ji v kontextu s centry jiných měst našeho kraje a jeho pracovníci využili své mnohaleté zkušenosti v oblasti památkové péče jak v průběhu projektových prací, tak při posuzování dokončeného projektu.  Spousta lidí na památkovou péči žehrá, ale uvědomme si, o kolik cenných staveb a jiných památek bychom přišli, kdyby nebyly chráněny zákonem o státní památkové péči. Na druhou stranu, i zde je někdy nutno vyhovět požadavkům současnosti. Ale vždy s rozmyslem a s ohledem na to, aby úpravy památkovou hodnotu stavby nenarušily a v případě jejich odstranění příštími generacemi nebyla  památka  nevratně poškozena. Toto, v případě Rabasovy galerie, rozhodně nehrozí.

Ing. Tomáš Kapsa 

vedoucí odboru školství, památkové péče, kultury, tělovýchovy a cestovního ruchu

Městského úřadu Rakovník