Aktuality - Projekt 1620 Cesta k porážce

Právě před 400 lety dorazila spojená císařsko ligistická armáda k Rakovníku a k jejímu překvapení tu na ni čekala v bojovém postavení armáda stavovská. Poslední pokus zastavit nepřítele před Prahou ale nakonec nevyšel kvůli neshodám ve velení, nedostatku žoldu i proviantu a k náladě svést konečnou bitvu nepřispělo ani mizerné počasí. Císařští tak pozice u Rakovníka po 9 dnech opustili a vyrazili na Bílou horu. V rámci projektu 1620 Cesta k porážce jsme vám chtěli toto výročí přiblížit řadou akcí, jež byly součástí několikadenního programu (www.1620.cz). Situace v zemi nám to však neumožňuje, a tak jsme pro vás připravili několik videospotů, kterými Vám alespoň obrazově přiblížíme situaci na podzim roku 1620.

28. 10. 2020: Kateřina Blažková: Historie výzkumu polních opevnění u Rakovníka z podzimu 1620

Historie výzkumů rakovnického bojiště má dlouholetou tradici. Přesto jsou ale podstatná zjištění a intenzivní zájem badatelů s touto lokalitou spjaty až v posledních 20 letech. Historii a výsledky zkoumání Vám stručně představujeme v tomto videu.

30. 10. 2020 Klára Andresová Skoupá: Polní opevnění u Rakovníka v kontextu dobové teorie

Na polní opevnění vzniklá během několika málo dní u Rakovníka na podzim 1620 se můžeme podívat optikou dobových vojenských příruček, které byly vydávány pro potřeby tehdejších důstojníků a vojevůdců. Ne vždy bylo možné přesně dodržet návody a teorie se často musela přizpůsobovat terénu a možnostem vojska v praxi. Přesto rakovnická opevnění odpovídají dobovým teoriím a i po 400 letech vypovídají o obecně platné dobové vojenské taktice. Právě od 30. října 1620 začalo císařské vojsko v Olešenských lesích opevnění stavět poté, co z nich zcela vytlačilo stavovské na návrší Bendovku.

1. 11. 2020 Aleš Prostředník: Dělostřelectvo za třicetileté války

Ve dnech 31. října až 1. listopadu 1620 se u Rakovníka hodně střílelo z děl, jak uvádí dobové písemné prameny. Císařští zaměstnávali stavovské střelbou z děl, aby nezaznamenali dohodnutý a připravovaný odchod na Prahu. Při těchto bojích byl v blízkosti Maxmiliána Bavorského střelou z děla těžce raněn Marek Fugger z významné německé rodiny, který den na to zranění podlehl. 1. listopadu 1620 byl dokonce ligisty dobyt kostel sv. Jiljí na západním předměstí Rakovníka a od toho dne zbavený střechy a zasypaný zeminou sloužil jako dělostřelecký palebný post ligistů, ze kterého ostřelovali přes pozice stavovských město. Na několika místech dokonce začalo hořet, ale požár se vždy podařilo uhasit a město nebylo zničeno. Jak vypadalo dobové dělostřelectvo, jakou municí se střílelo a jakou roli sehrávalo v taktice vojsk třicetileté války?

4. 11. 2020 Pavel Moš: Ranhojičství a ošetřování raněných za třicetileté války

Ve středu 4. listopadu 1620 byl u Rakovníka nepříjemně zraněn velitel císařské armády Karel Bonaventura Buquoy, když objížděl pozice během poslední větší potyčky mezi Poláky a Uhry. Protože jeho zranění na choulostivím místě hodně krvácelo, musel nadále vojsku velet z kočáru, kam byl uložen. Byla to ta poslední kapka, která zapříčinila, že od 5. listopadu 1620 byly pozice u Rakovníka postupně opuštěny? Jaké možnosti ošetření mohl dobový rahnojič Buquoyovi nabídnout? Jaká byla vůbec úroveň péče o zraněné vojáky ve třicetileté válce?

Videa ke shlédnutí na youtobe kanálu Muzea T. G. M. ZDE.